Irena s racky (Občasný)

Mně se líbí tempo, spád, opakování – dneska všichni, poučeni ve čtvrté třídě, že dvě stejná slova, která nedělí aspoň sto metrů, jsou hřích, se brání nejobyčejnějšímu a nejúčinnějšímu z básnických prostředků...

Jenže už shoda podmětu s přísudkem, taková kravina, to od prvních řádků dělá nesrozumitelným. Koukám, komu tam patří ta měkká i, odvádí mě to od textu...

Ale jakože jo. Umíš to takhle chrlit taky nahlas?