když dostaneš křídla
jen jednou v každém čtvrtém roce
a hned musíš je darovat
když čekáš na ovoce
tvých tužeb a tvých rad
dostane se ti jenom smíchu
od člověka co díky tobě létá
jeho slova plná hříchu
a tvoje promarněná léta
čekal si že z výšin přijde pomoc
namísto nadějí
namísto podané ruky
zbyla jen bezmoc
zbyla jen bezmoc
vysoko z oblak
slyšíš ten smích
vysoko z oblak
na tebe zapomněl
vysoko z oblak
jde si za svým cílem
vysoko z oblak
vzal ti vše co si chtěl
na nebi krouží supy
to nejsou andělé
čekají na oběti
podle a zbaběle
napíchlý na infůzi
jen z naší krve žijí
obrazy plné hrůzy
nám na zeď malují
jsme dárci orgánů
držíme je uměle při životě
jen díky našemu strachu
jen díky naší nejistotě
bojíme se sami sebe
bojíme se navzájem
bojíme se výšek, nebe
bojíme se, že létat nesvedem
|