Po tmě sama na ulici
s bambulema na čepici
připomínám šaška.
Někde v dáli na silnici
motají se uličníci
lahváče maj v taškách.
Na chodníku mrtvá myš,
co překročíš a nevidíš,
že hýbe se ji packa.
Přes lupu se rozhlížíš,
jestli někde nespatříš,
co zase můžeš zpackat.
S kopečkem zmrzliny,
chceš přivolat prázdniny,
co skončily nám včera.
A ve tmě někde po nocích,
připomínáš ponocný,
co neví, co maj dělat.
Popořádku pozpátku
dokončuješ pohádku,
co číst jsi pořád chtěla.
A v náručí mi usínáš,
z života se ulíváš
dnes máš, cos vždycky chtěla.
|