šedé (Občasný,Šéfredaktor) - 7.2.2007 > egil> Už je mi líp...ale byl jsem vytočenej doběla.
Ona věta: pokud člověk píše například o svém dětstí na dědině, výsledek bude jen ztěží působit neosobně je pravdivá jen zčásti. Záleží na tom kdo to napíše, jak to napíše a komu to dá přečíst.
Pokud se například bude snažit dát tomu umělecký charakter, seč mu síly stačí, aniž by měl umělecké cítění, může vyznít značně neosobně...takto můžu pokračovat v cestě od charakteristiky autora k charakteristice čtenáře až doalelujuja. Také to zakončím moudrem: lidé jsou různí...i poeticky...a to co působí na jednoho, naštěstí nepůsobí na všechny. Můžeme se shodnout (a shodneme se), že toto dílo je formálně zdařilé...má schopnost posunout pomyslnou hranici, je dejme tomu kvalitní, všechny tahy štětce jsou přesné, což ale nikdy nezaručuje, že bude uvěřitelné...a že když se potkají dva kritici, oba se rozplynou. P.S.: znám několik lidí, které babiččina kuchyňka značně deprimuje...a opravdovost je závislá nejen na autorovi, který píše buď opravdově, nebo systematicky...ale právě i na subjektu čtenáře.