|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Nepsal špatně - psal skoro rozklovaně
jako by za drobného deště lovil z kapsy suchou kůrku
a přestože byl nablízku krám s potravinami
chroustal ji s ochotou klidně se zadusit
Tak silně v něm ten havran kloval
a trhal drápy vnitřnosti
cítil v něm totiž mladou kořist
a nenasycen lítal kolem hlavy
Né za deště - už za lijáku -
kdy si důchodkyně stěžujou
- to je počasí, viďte paní -
- no to víte, to je hrůza !---
A déšť to tuší
a prší a prší a prší…
Ale on má rozvázaný tkaničky
a zkoumavě se dívá na znuděnou holku
- nemáš pocit, že je ten svět z šedýho plechu?
a ona nechápe
- no víš, jak pro koho, uklidňuje ji
přes všechnu zimu v něm hoří plamen
je jako mokré březové dřevo
Vyleze na kopec
mraky rozlámaný větrem hladí rukama
a pak hned píše přesvědčivěji
už mu ten déšť patří
prehistorické zvíře
jarní ohňostroj
mokrej jetel
mokré obilí ---
A hrozny na tržištích a hluboká psí srst
do sebe nasály všechnu tu vlhkost
a odněkud zaladily hlasy
jedinej, kdo nikdy neumře, je život
vítr, život a různý moje vzpomínky…
Nejlíp voní dávno snězený jabka…
|
|
|
