|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Světlá víčka, oči, slzy,
pláč se vrátil, a jak brzy!
Mysl oddaně srdci slouží
a to mstít se horečnatě touží
Kůže ruky, dlaně, krev,
zase slyším duše řev,
ale bez krve se nedá žít,
musím začít cizí krev pít.
Kniha, stránka, písmen papír,
stane se ze mne šťastných žil upír.
Jen tak svůj hrozný žal utiším,
za cenu že dobro a zlo, nerozliším.
Náramek, prsten, lesk naušnice,
zase budou děsivě prázdné ulice.
Zlo je věčné, nikdy se ho nezbavíme.
Jedno světlem zažehnáte, hned nastoupí jiné!
Ústa, nechty, dlouhé vlasy.
To tepny svou žízeň hasí...
Ze všech stran různé cesty se vinou,
to ON se rozhodl najít si jinou!
Nos, tváře, krásné obočí,
všechno zlé se teď proti otočí!
Mou lásku té druhé dávál
...a ze mne tak hrozný vstek sálal!
Polibek, láska, smutek opovržení,
už nevyčítá mi špatné těla držení.
Neříká už vlastně vůbec nic...
Jeho náhrobek slouží jako sídlo holubic
|
|
|
