Ta holka je prej ještě třída
a s těžkou hlavou z náušnic
v plíživym pološeru
šlape svý ztracenosti vstříc
to zatracený zlato v uších
ji pálí jako cejch
Dál v očích se jí lesknou mince
a šustí bankovky
Rozdávala se za tisíce
dneska jde za stovky
noc kyselej má dech
Cupitá uličkama
tak zbytečná a sama
jak opuštěnej pes
jak zatoulaná kočka
madona věčně bez peněz
co věří že se dočká
svý dnešní zasloužený gáže
anebo radši svýho nebe
víš holka z týhle touhy zebe
máš jednou provždy pech
bezzubá fantazie
tvý vrásky nepřekryje
Ta holka je prej ještě třída
dál tiše stárne
za pár šupů
snad jednou za ty náušnice
koupí si lístek do márnice
|