|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Tříštivé hlasy se rozléhají prázdnou nádražní halou. Kroky se tiší. Někdo
zařve : "Puste mě ven" a světlo z protějšího baráku blikne dvakrát žlutě,
dvakrát zeleně. Pak zůstane zelené, to jak se kolébal modrý závěs v okně. Zhaslo slunce...šeptají.
Na nedaleké louce přejelo letadlo dvě berušky jedním kolem. Přízemní mlha zakrývala značku bot náhodného chodce, ale jeho
otisky budou hnedle ráno k poznání. Slyším ticho. To se mi často
nestává. Je to takové hučení v uších. Stichlo slunce...šeptají.
Stará opuštěná osoba se krčí za záclonou. Už dávno se halou nerozléhá
její smích. Ještě si pamatuje, jak jí kdysi otec říkal o tajných leteckých
znameních. O dvou bliknutích žlutých, dvou...
...a tak se stalo, že Amélie zabila prvního tvora...
|
|
|