a tak kotě moje jako v šansónech procházela veškeré ty věci které připomínaj tebe a mě až na dně té krabice byly naše básně a všechno oblíbený písně oblíbený jídla oblíbený filmy barvy a jiný vrtochy ta kotě moje plakala zavřela krabici plakala dala mi pár facek plakala šla pryč naší ulicí plakala
nechala tu svou hudbu když chodím nametenej z hospody a že teď chodím často jak nemám s kým chodit pouštím si tu hudbu do uší jak ely mekbílová a řvu jak ely mekbílová když jde domů tou debilní ulicí a třeba sněží a do toho hraje ta blonďatá kráva s velkejma zubama jak ely mekbílová kráva jedna zasraná
|