Život plyne
Jsi černá tma kol,
nejen radost, i bol.
Hvězdy, měsíc, co svítí,
Vonná louka plná kvítí.
Ty halíš mě černem svým,
temným, že tě nevidím.
Však jak vzplane nebe,
uzřím tebe a taky sebe.
My stojíme,
my letíme,
my svítíme,
my umřeme.
Stojíme frontu na lásku,
cestou s utrhanými křídly bělásků.
Cestou plnou trní,
však plno lásky na ní.
Letíme spolu vzdušnou zemí,
slunce zapadá, den se tlumí.
My vzlétneme ke hvězdám,
šeptajíce, já se tě nevzdám.
Svítíme a nevíme nač,
zasloužili? A zač.
Světlo vnitřní krásy,
jsi ty, můj anděl spásy.
Umřeme a oči zhasnou,
však my slyšíme hudbu krásnou.
To po nás tu zůstává,
ta láska, ta prchavá.
|