TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Sobota 23.11. Klement

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Kámen smyslu
Autor: Lei (Občasný) - publikováno 29.10.2006 (11:50:58)

	Lei (Občasný) - 31.10.2006 > Ondrej Kern> Uf, takovou poctivou odpověď jsem nečekal:-) Budu se snažit být stručný´. 1) V prvním bodě s tebou obecně souhlasím: západy slunce a květiny místo lásky jsou klišé. Otázkou zůstává hodnocení kamene smyslu - to, že ty to řadíš ke krvi západu a růži citů, a mně se to zdálo originální, je čistě subjektivní otázka; leda by se dala projít literatura 200 let nazpátek a ukázat, jak často se kde "kámen smyslu" použil. Zde samozřejmě hraje roli i sečtělost. Přečetl jsem ledacos, ale o systematičnosti řeč být nemůže. Proto se mi to s poetikou roku 1900 nepojí, a to i přesto, že je to poetika mně blízká. Mám-li být upřímný, měla to nejspíš být akutalizace kamene mudrců. Nerad rozebírám vlastní básně - opakuju, že je píšu v zásadě intuitivně, a tohle vše (včetně minulého tématu/rématu jsou ex post analýzy). Obecně k poetice: můj "zastydlý" názor je, že klišé by se člověk měl pokud možno vyhnout, ať už pochází z jakékoliv doby (ale co s topoi? nějaký společný základ, kontinuita, kontextualita a intertextualita, to musí být do určité míry zachováno a vyváženo, aby báseň nebyla jak z Marsu), ale poetika přeci není založená na klišé, je to celá soustava prostředků a nikde není řečeno, že je nutno používat právě tu sadu, která je k danému datu á mode. Záleží přirozeně na tom, jestli má naději někoho oslovit, a já si myslím, že ano, že není rozpor v tom, že je několik aktuálních nebo aktualizovaných koexistujících poetik. K mé básni: taky nevím, jestli si pod tím někdo něco představí, to je vždycky sázka do loterie, co si z toho čtenář vezme. Já mám velice konkrétní představu, která mio přirozeně dává jasný smysl, ale bylo by nesmyslné to tu vykládat. "Cokoli" tam má z mého hlediska důležitou funkci, není to jen nějaký epifenomén podkladové vyprázděnosti. Nedovolil bych si do básně napsat nic, co by bylo jen tak "na efekt", co by bylo prázdné. Interpretoval bych to proto tak, že to prázdné není, ale buď jsem použil špatnou metaforu, a je to proto nepochopitelné pro všechny, anebo to není ta správná metafora pro tebe, a proto se zdá prázdná tobě. Naordinování: lze celou věc brát jako toliko zvláštní druh rétoriky. Ale i tak: kde je řečeno, jakou modalitu mám mít báseň? Od každé každý čeká něco jiného. Proč by nemohla být persuazivní? Nebo naléhavá? A ač tohle není ani náhodou ten případ, svoji funkci mají i básně didaktické, moralistické či jinak (třeba sociálně) angažované. Není to přecitlivělost čtenáře, že se cítí dotčen vším jiným než deskricí? Já nevím, jen mě nenapadlo, že by to mohlo působit násilně na příjemce. Je výzva a naordinování to samé? Nezdá se mi. Kámen smyslu: mně se asociuje s renesanční alchymií, zatímco asociace na okultizmus 19. století u mně neexistuje. To je ovšem zas otázka subjektivní povahy asociací: záleží na zkušenostech. Pro mě je to více méně neutrální symbol, bez ohledu na časovou příslušnost. Nebo aspoň není dominantní. "Deset sáhů" - víš, asi je to archaizmus, ale mně by se příčilo tam dát metry nebo centimetry. Sáh je svým způsobem archetypální, je to přirozená jednotka délky. V případě, že nejde o technický popis, volím "básnický" výraz. Resp., vypluje mi na povrch, když píšu - to není kalkul, cítím prostě sáh, a ne cokoliv jiného. Stejně tak 10: nevím proč deset, ale pravdšpodobně to má přesně onu funkci, kterou zmiňuješ. Je to symbolické číslo, jako když řekneš, "to už jsem slyšel 100x". Není tam náhodně, a opět: mně to přijde neutrální s ohledem na dobovost poetiky. Netuším totiž pořád, jak by se to mělo převést do "současné poetiky", aniž by to ztratilo smysl. Smysl totiž není jen něco "za slovy", něco, co se dá vyjádřit ekvivalentně různými způsoby, právě ty způsoby tvoří do značné míry onen smysl. Bylo by mylné si to představovat jako Chomského hloubkovou x povrchovou strukturu. "Bezobsažnost verše" - nevím, co k tomu říci jiného, než už bylo řečeno. Celá ta sloka drží pohromadě na základě velmi konkrétní představy. Jinak díky za komentář. Lei

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Lei

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + deset ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game