Košer pivní pátek /dopis F.K./
Jsem rozmar a jeho čas,
do padesátky dva a ráz,
bohémský staromil,
puntičkářský špás
Je dusno a žlutavé
skupenství hvězd na modravém pozadí
praporem jak vítr na Šumavě kroutí,
praštivě žhne a slunce vysychá. Kdo má
cit a sliny a odpoledne i plnou Pet láhev nadšení,
je hrdina. Tak tedy VIVAT a sláva
ty bublinková Unie…
A pak, takto opěvován, může se na pět minut posadit
na Svatého Václava
na Václavským square a je
za potlesku kolemjdoucích vyfocen
/můžete si ho i pohladit/
a s ním i jeho celá košatá rodina.
Bere to vážně, tenhle šprýmař
a je náležitě hrdý na dodržování pitného
a jiných režimů
/ná puťa, puťa ná!/ a má to skoro zdarma.
Je to psina,
z práce vypuštěn jako z deště pára, co nedopadne
na zem a raději vyklouzne chrličem Svatýho Víta
jako noční letka a jen šeptne
Carpe Diem…
A tak, dnes na šábesní pátek, je asertivní
kreativista v plné obuvi
propuštěn do hlaholu neznámých dam a pivní pěny
a jediný, co je onoho odpoledne v pohodě
a v oukeji je loretánská zvonkohra a asi i
on sám. Stmívá se a pátek zapadá. Dobré popití vám všem!
A pozdravujte magistra Orfeje!
Sice bych ho už asi nepoznal, ale vím, že sem občas zavítá,
že tu někde je,
protože tam venku, venku za okny, se zase, jako obvykle,
něco jen jakoby děje a tak naděje, se už
prapodivně dlouho, pane F.K,
k uzoufání dlouho a pořád jinak, ale vlastně nijak vleče
a ani nemá sílu,
aby pomřela jako poslední…
Je dusno a žlutavé
skupenství hvězd na modravém pozadí
praporem jak vítr na Šumavě kroutí,…
|