|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Zvuk příčné flétny v koruně vítr, jenž brání nadechnutí Po kmenu, jako po struně plazí se pnutí… do perutí
Když oči zavřu, rozléhám se do letokruhů šeptáme si ty téměř nahý ve své kráse já zmačkaný list bez adresy
Po struně, jako po kmenu píšu ti vzkaz, „už nebolím se“ akordem prsty provedu když stisknu, potom rozezní se
ticho co proudí žilou stěny a od kolíčků pražce vede za vlasy podzim přitažený hřál včera no a dnes ?
……………………….......už zebe
|
|
|