Vzdor uprostřed léta
Psáno rukou-pro tebe jak příznačné
Kde jsem byl já tam jsi teď ty a tam kde ty jsi byl jsem zase já.
Ne není nepřátel-u Kauflandu stávkují přívrženci hnutí Hare Krišna
Důchodci sedí na lavičce a čekají na své sendviče se šunkou sice ještě žijí ale i ty dvě souložící mouchy které jsem před chvílí zabil červenou plácačkou si užily alespoň na okamžik více svobody než oni.
Dneska jsem vložil do videa kazetu se seancí doktora Kašpirovského a uviděl se uprostřed oceánu spolu s delfíny a zelenými žraloky a pak zase
Sprcha
Maska
Krok
Ámen
Martin v kočárku a na rukojeti visící má černá pracovní taška v ní blok zápisník minerálka rohlík s bulharkou a srdce jednoho zmrzačeného básníka jehož mozek zůstal doma na pánvi spolu s vajíčky a slaninou
Básníka jehož krev vybledla tak před patnácti lety to jsi ještě mohl vyskočit drakovi na záda a napít se z jeho nikdy nevysychající čutory a mít oheň v ústech a pálit nekompromisně po všem co zapáchalo hraností a malárií srdcí.
Říká se že čert nikdy nespí myslím si můj milý Aristotele že se ani neprobudil
Říká se že bůh je mrtev myslím si můj milý Friedrichu že se ani nenarodil
Teď z okna vrátnice vidím rodinku myslím si že jsou šťastní mají brusle krásné sportovní oblečení a digitální fotoaparát kterým si zvěčňují tuto chvíli
Jenže já je můj milý bratře budu muset vykázat z areálu domova důchodců neboť vše je pod kontrolou všudypřítomného bezpečnostního systému
Jenže já bych je můj milý bratře nejraději nechal jezdit třeba i po střeše tohoto baráku
Vždyť ty víš sám nejlíp
Už mě omrzelo být mrzákem
Je léto…
Jsem unaven a sám uprostřed nitra své hlavy
Ale hlava není součástí mého těla
A tělo není součástí mé hlavy
Protože má hlava je kopací míč
Připravená v koženém pouzdře dát svůj první gól
Ne
Už mě nebaví být mrzákem
Útočník už střílí
|