|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Minimalista (Občasný) - 28.9.2006 > Petr> Při nerozhodnosti zda detail či okolí je dobré se řídit několika aspekty.
1-Mám v exotické a daleké zemi dělat fotky, jaké mohu vyfotografovat u nás doma za humny?
2-K jakému účelu fotografii připravuji ( k čemu bude sloužit).
K 2. bodu- tato fotografie by docela dobře posloužila jako doprovodná fotka k Tvé výstavě z daleké země. V tomto stavu není tak silná a dominantní. Zde na Totemu teď ovšem bojuje sama za sebe (není uveřejněná zároveň v sérii) a divák se těžko orientuje (bez okolí), fotka ztrácí na svém působení. Můžeš zajít k nedaleké Rómské rodině a podobných fotek udělat tucet.
POkud bys ji zařadil do kolekce např. "Děti", tam by obstála. Pokud do kolekce "Modlící se děti" - tam už ne. Divák potřebuje k identifikaci i zařazení do místa (okolí). Konkrétně u této fotky bych se přimlouval i za okolí.
K 1. bodu- představ si, že máš v Afghánistánu fotografovat naše škodovky(auta). Budeš fotit pouze detaily? Ty můžeš nafotit u nás kdekoli. V tomto případě musíš do záběru zakomponovat i prostředí. Detail nebo polodetail jen v případě, že u karoserie auta bude něco afghánsky charakteristické. Tak nějak podobně je to i s lidmi. Tvé foto z 22.9. - hlava muže v turbanu je dost charakteristická pro detail, jaký jsi udělal. DObře vycházejí portréty starých mužů i žen, kteří mají ve tváři zapsán nejen prožitý život a zkušenosti, ale ve kterých se objevuje i charakteristika místa, prostředí, společenosti, kde žijí. Zde stačí připojit minimum atributů pro identifikaci místa. Foto muže ležícího za brankou,mříží (?) jako detail nedostatečné - pro větší sílu by to chtělo pro diváckou orientaci i nějaké to okolí - ukotvit muže v prostoru. Barevné foto s mužem s rozmazaným pozadím - dobré v sérii několika fotografií, jako samostatné pouze náznak něčeho nedokončeného.
Samozřejmě, že obě věty nelze plošně použít u každé fotografii, ale snad pomohou.
| | | <reagovat |
|
|
|