|
|
|
Pryč s fázovými rozdíly!!! Autor: Markéta (Občasný) - publikováno 27.12.2001 (21:37:07), v časopise 11.1.2002
|
| |
Říkám nahlas, když se mi něco nelíbí. Bolím své okolí a to je možná důvodem, proč se smějí, když brečím. City, pocity, přehazování horkých bramborů. Vyřčená slova jako rozlitá voda. Dva lidé jsou jako dvě sinusoidy. Záleží jen na nich, jestli budou nebo nebudou interferovat.
V encyklopediích se o koherenci píše: spojitost, soudržnost z hlediska fungování celku. Koherentní vlny přicházejí do daného bodu se stálým fázovým rozdílem, takže v prostoru jejich překrytí dochází k interferenci. Dojde k ní a dva lidi si dokáží bez zábran popovídat na jakékoliv téma, jsou tolerantní a chápající, odhodí předsudky a vlnění se složí ve vlnění výsledné. Intenzita výsledného vlnění může být mnohem větší než součet intenzit jednotlivých. Pokud je mezi lidmi porozumění, a trvá léta, výsledkem je to, co se nedá napsat do několika řádků, to, co se nedá napsat vůbec. Je to víc než přátelství.
A součty vlnění ? To jsou pocity při západu slunce, když se narodí děcko, když obhájíte diplomovou práci, když vedle Vás o půlnoční mši zpívá Vaše babička, když se vrátíte z Kyrgyzstánu a rodiče Vám řeknou, ať se jdete "umejt", když Vám ráno někdo připraví "toust" k snídani, když Vás po půl roce pozná pes, kdž Vás někdo obejme ve chvíli, kdy to potřebujete, když Vám na ulici někdo řekne, že Vám to sluší, když sněží a Vás někdo tiskne ve tmě na nábřeží, když si v den narozenin běháte po ledovci, když Vám přijde přání k vánocům až z druhého konce světa a když někdo čte to, co píšete. Hladí Vás a hřeje a lechtá to a směje. To je pravá souhra vln, to je splývající interference, jeden z mých smyslů života, který mi zatraceně moc chybí u nás doma...
|
|
|