Vzpomínám, 10. narozeniny, velký vstup dítěte do víry v sebe sama, první myšlenky na sebe, první lásky v obrázcích...
Schází se rodina, nevejdou se,usedají,
všichni se usmívají, na mne se šklebý,nevadí,
těšim se da dárky,na dort,na život, jak v mých očích bdue krásný...hoří svíčky.
15.jmeniny, nový obraz, jsem už mladý jinoch,dere se pomalu přes výchovu, všichni znovu usedají, stoly jsou větší, nevejdem se...všichni oslavují, chci to mít za sebou, chci být sám, se svou krásou , se svou duší...přípitek, všichni odcházejí, jdu k sobě, jsem svůj,jsem šťastný...
Dospívám je mi osmnáct, málo z rodiny jde mi popřát, všichni jsou unavení, trapní a staří, kde je krása lednového počasí, dárky jsou rozdány, blahopřání, všechno je ztraceno v slzách, jsem topený v svobodě, ve stínu samoty, povídám si, už nejsem sám, pomohla mi, stín v anděla zůstal na kameni...dala mi dech, byla mým katem, duši mi sťala...
Rok sešel časem, narozeniny další.. co teď ? Zůstanu stát u silnice, přejede mne čas ? Zůstanu , nebo si stopnu autobus , odvezu sám sebe do života, budu člověk, budu lid?
Život je kurva, láska je život....
|