.

Tak napůl láska

Kamínky pod hladinou moře.

Kamínky vyplavené z hoře.

Možná, jsi ten, co míří do Santiaga...?

Uvěřím, poklekám

ztrácím hlavu.

Na hranici upálená..

LÁSka-poloslepý střelec

co rozdá bílou hůl

a zasype rány solí.

Nahá záda a zmije

hřejí se na písku

tajné vzkazy psané slídou...

Dotyky piju z dlaní.

Tvé horké, něžné ruce

zaslouží středověký trest !

Zloděj co krade ani neví o tom....

A nebo nech si je

laskej tu co právě chceš....?!

Zbývá sdrce

závistí a lůzou

napůl ohryzané.

Sladká glazura oloupaná....