|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jitřeňák (Občasný) - 22.8.2006 > Právě jsem se vrátil z konference "Perverse Art and its impact on the everyday reception of porn" pořádané každoročně ve Vatikánu, kde jsem mimochodem doporučoval Ógystovo dílo pozornosti předním britským kurátorům, a přestože jsem u sebe zrovna neměl Ógystovo portfolio, jeho umělecké jméno je zaujalo natolik, že mi slíbili hovno.
Teď ale k věci: vidím, že Ógyst předvedl další tři důkazy. Zde jsme svědky jakési surrealistické fantazie za bílého dne. Zasněný výraz hlavního protagonisty naznačuje snovou povahu všech těch divoženek, jejichž velké vnady jsou znakem hyperbolizovaného ženství tak typického pro mužské erotické sny. Usměvavé obličeje obdařených ženštin svědčí o dobrém stavu Ógystovy animy (ženská stránka mužského nevědomí - cf. Collected Works of C.G. Jung Vol.9, Part 2), což je hlavním důvodem, proč hrdina bere svou erektilní dysfunkci s nadhledem a naváhá se s ní veřejně vypořádat prostřednictvím umění.
Zároveň je třeba poznamenat, že Ógystovi důkazy z Kundárů nastolují závažnou otázku po rozdílu mezi zdáním a skutečnosti, známou již od Platóna. Skutečnost že Ógyst zachycuje pouze momenty v grafické podobě mu umožňuje tvořit ambivalentní díla, která nutí diváka zaujmout jednu ze dvou nabízených interpretací: (1) stojí mu, (2) nestojí mu, jen vlaje. Tím diváka vtahuje do svéh díla a ten se tak stává spolutvůrcem významu. Otázkou je, zda by se Ógystovi podařilo navodit podobně ambivalentní situaci i kdyby použil techniku uomžňující zachycení delší temporální extense (tj. video, animace). Poslední poznámku lze rovněž chápat jako nenápadný podnět k další umělecké tvorbě.
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|