ROZEHRANÁ TERAPIE>>
On už usíná,
a ty celá udýchaná
koukáš na polštář
Třeba myslíš na mne
a jsi osamělá,
vedle toho těla
KONZUMACE JEDŮ >>
je tolik samotářských lovců
s nutkáním tvořit smečky
a jednou za čas se scházejí
s pocitem hladu
schovám se mezi oblaka kouře
nikotýn ohromně uklidňuje
a až se budu doma svlékat
bude mi zase mizerně
mé město je ocelová tundra
chtěli ji oživit
postavili sloupy betonových stromů
a zabránili tak dýchat
mrtvý a prázdný prostor
ve své nehybné výšce
SPÍŠ UŽ SPÍŠ >>
před deštěm nažím svalovinu
až bolestí tkáně zavřeštěl
v pasivu okna odraz těl
na kokot zmoklý svalím vinu
VČEREJŠÍ HOLKA >>
Stála tam,
u šedého domu;
oči jako dům.
S černým kabátem
v černém kabátě.
REKONSTRUKCE >>
pili jsme z ulepených sklenic
a nemohli odtrhnout ruce
všechno ulpívalo
a teď to chtělo k sobě
tak dej mi své šedé tělo
a rozpouštěj špínu a prach
nauč se milovat popel
zasetý ve vlnách
a pěna byla z betonu
a kytky kameněly
vítkovické nadechnutí >>
zvuková přítomnost ptáků
ve vzduchu je voda
obloha už se vybrečela
pro jedno mrtvé včera
z okna proudí plamínky kouře
a lechtají navštívenku
budoucích letních bouřek
zvlhlé domy klopí krovy
jsou velký zmoklý ježek
noci jsou těžké
a tvrdě stláčí
rána do rovnoběžek
ZIMNÍ ZABÍJAČKA >>
kouří se mi od pusy
a řezník kouří dýmku
v jeho stodole teď,
jako při požáru,
pobíhá šest prasat
a žádné nechce
naše osvojení
ŘEZ PLAMENEM PŘÍČNĚ ZOBCOVOU FLÉTNOU >>
na mléčné hladině
nadnášíš se
tak světlá
tak lehká
Co jen ti mohu dát
když bojím se zeptat?
těsněním uniká
i ta trocha tepla
tak pracně sháněná
se s tvým dechem ztrácí
na mléčné hladině
zpíváš jak slavík
na mléčné hladině
plavou raci
ŘEKA A BÍLÁ HŮL >>
a taky ataky
pocitů marnosti
kostkový cukr
a mouku od kosti
kde drobné radosti
lisujem kamenem
a sílu pramene
poutáme ramenem
slepého koryta
neslyšných doteků
a mrtvý procitá
k mrtvému člověku
OTESÁVÁNÍ
míval jsem v posteli nahou sochu
bílou jako mléčné sklo
a pískovcově křehkou
rád jsem ji hladíval
a řezal si dlaně
o její dokonale ostrou
kulatost
autorsky jsem ji podepsal
a nechal vyzrát
do antických rysů
nevím v čí posteli
teď leží má socha
naposledy jsem ji viděl v aukční síni;
na podstavci
se směšně nízkou vyvolávací cenou
NEÚCTA K ZEMŘELÝM >>
mrtvý lustr spočinul
nad škodolibým hrnkem
bíle si svítí porcelán
a řeže tmu na prkna
na prkna pro rakev
někomu v posteli
z tenkých úst stéká krev
PŘEDSTAV SI TAM VERZÁLKY >>
jsou Háskové k nimž nemusí být Krchov
jsou kozy kterým škodila by piča
přejet si rašpli pod studenou sprchou
včera ses v nonstopu pokoušela vzdychat
jsou zátkové a nemusí být od piv
za všechny včerejšky je jeden dlouhý dnešek
za novým přílivem se nechal odlít motiv
na Boschův kolotoč si smyčku váže křeček
jsou chlapi kteří budou jenom prosit
jsem chudák který nemá sílu brečet
pro ty vši a pro vše už jsem něhu propiv
když poslední Nemesis držela mne v rukou
když poslední holka zkusila mé křeče
dávno bych chcípal do žil otevřen
a do zápěstí svlečen
nemít tu žiletku tak zamrdaně tupou
( BÍLÁ ) >>
Dnešní obloha jest neobvyklým punčem,
žádné bílé nebem plynou,
Dnešní obloha je jako můj kašel
šedé špinavé cákance,
které krvácejí a nehýbou se.
a na Bazalech už slunce inkasovalo uniformu
a nastupuje svých hodin veřejných prací
a kytky kameněly
|