Drak připoutaný k zápěstí,
neznámá tvář v odrazu výlohy,
svět, který se zmítá nad propastí,
a já s ním. Bolí mne hlava.
Na stole, báseň nedopsaná,
ve sklenici víno, vyčpěle páchne,
a stejně tak i dech večera.
Co k podzimu se táhne.
A také stromy.A podzimní květy.
A také kočky toulavé, blýskají očima,
jak holky toulavé.
Třou se o ploty, jak by se česaly..
Nemám ráda město - v deštivém soumraku.
Domy přeplněné a v nich - život čerstvých šílenců.
Někteří jsou tišší. Jen hudbu neslyší pro hudbu.
A stále jim něco z rukou padá.Až otřásá se svět.
Bolí mne hlava.
|