vzdor síle přežil jsem

na jednom z květů

soukvětí

vzdor stahujícím stokám

vzdor panovačným soudcům

narcisům sebejistým

nesložil jsem zbraně

střídmě mi ustlala

lehká ruka

v podšálku

vzala pero

a co pak ráno zbylo na papíře

zlehka přejížděla prstem

z pevné katatonie

se odvíjejí znaky

linou se z hranice vědomí

a ze znaků

slova

a ze slov věty

a v okolí

stromy

a v okolí

v době popolední probouzím se

zakřiven světlem

zakroven stínem

v létě jsem slunečnice

v zimě jinovatka

jaro není

a podzim už zase

klepe na dveře