Mácha se narodil roku 1810 v Praze na Malé Straně. Máchovo dětství bylo neradostné, otec měl krupařský krám a po finančním úpadku rakouského státu přišel na mizinu.
    Po studiu na novoměstském gymnáziu a později filosofii a právech se horlivě začetl do starých německých romantiků a české kroniky. Mácha a jeho přátelé organizovali besedy v pražských hospodách a kavárnách, kde se nedebatovalo pouze o literatuře, ale také o politických poměrech. Rád navštěvoval Stavovské divadlo, později se stal ochotníkem i na scéně Kajetánského divadla na Malé Straně, které tehdy zřídil J.K.Tyl. Právě při zkouškách na ochotnické představení se seznámil s Lori, vlastním jménem Eleonorou Šomkovou. Mácha se do Lori šíleně zamiloval, avšak jeho vrozená žárlivost způsobovala v mladém páru častá nedorozumění, od kterých unikal tak, že často cestoval a to hlavně pěšky. S přáteli podnikal výlety na osamělé hrady a zříceniny, nejdále se takto dostal až do severoitalských Benátek. Nejvýznamnější Máchovo dílo, lyrickoepická báseň Máj, pochází právě z takových cest,z očarování krajinou Bezdězu, okolím Doks, z výhledu na modravé hory, rybníky…
    Po dokončení právnických studií odešel do Litoměřic jako advokátní úředník. Žil v nedostatku a starostech o Lori, která čekala dítě. Po narození syna chystal rychle svatbu, onemocněl však zápalem plic a zemřel ve svých šestadvaceti letech r.1836. Byl pohřben v Litoměřicích, teprve roku 1938 byly jeho ostatky převezeny do Prahy a zde také roku 1939 slavnostně pohřbeny na Vyšehradě.