nemám slova pro vše smutek se přes rty nesdílí mám pravdu svými zavřenými ústy mám pravdu srdcem jež nedovírá táhne
ledajaká mince spadla na mě hranou není pravdě podobná nejsem pravdě podobný bublinky větru praskají o mou hlavu je správně poddávat se proudu jen návrat je pak zločin
"nemám se otáčet" "nekoukat se zpět" už v mateřské nás učili hledět
jen pár dní dopředu ne už tak na sebe natož zpátky
...
po cestě za mnou někdo krade svíčky všechny postavičky zakapává vosk všechny silnice a koutky všechny herečky a loutky stoupám (pomaličku) stoupám jen nitky včerejší jsou stále tuhé dost