včera ráno

včera ráno na rohu ulice
zatrhnul ses
o kus ostnatého drátu
a na lýtku vytryskl ti květ
 
hned zavoněl jsi po vojnách
na sklonku zimy, kdy jsou pole
ještě vyvrácená z kloubů

chvíli si říkám

jak se ti na nich asi umírá

když z kamenů ženou tě

košťata loňské slámy

               ... a pod nimi voda už trhavě

                             polyká zbytky z děr

včera ráno sedl sis na roh ulice

a díval ses  - jak klíčovou dírkou -

ke mě do oken