Potřete veřeje a buďte nazí

Staromák s paprsky svých sluncí

vtéká laskavě do tajemných uliček

a láká k posezení u vína.

Je už konečně v rozpuku

jako tolikrát zahojené rány…

Egypt daleko

a kdesi v protizávitu bájné Archy

sedí v druhém podpalubí už trochu unavený Noe

a míchá vejce se zbylými útržky

Jeho Svatých slov.

Hněte dlouze a vytrvale,

i když… není si vždy už tak zcela a neochvějně jistý,

zda  všechny ty črty pocházejí vždy a zaručeně

výhradně od jednoho jediného autora,

znával totiž ještě jednoho,

také velmi sečtělého a citlivého muže,

ale opatrnějšího,

byl to jeho bratr,…

ale i tak, za pár let,

pod Petřínskými sady,

ale i kolem jiné než vltavské řeky,

pod tichými i upábenými břehy

ozývá se

Hody, hody doprovody!

Malé děti klubají se z vajec a křičí

pesach,

vybíhají ještě polepeny skořápkami do trávy.

ničeho se nebojí, nevědomky mnohdy i v dospělosti,

jsou barevné i bílé,

o půstu jsme málo svítili, byli u nás hosti

a pářili jsme se všichni se všemi

i s hady…

Vzduchem poletují zárodky lidství a droboučký ostrý pyl,

je trochu podmračno, trochu slunečno,

Jidáš šel v noci na Ferneta a teď,

i když nelehce,

tak propocen spí v pichlavém nachu

lepkavě sladké povívající zrady.

Je to snad sen?

Ne, svíce dohořívá…

Hody, doprovody a zase Hody,

rychlé sbalení nejnutnějšího,

Exodus do nepoznané pohody?

Vždycky jste měly vlohy nadané diplomatky

a kurtizány,

něco je jinak,

ženy šlehají proutky muže

a muži začnou kojit, teď už vaří,

vře voda blízko ohně

a starci mládnou

při nádechu odéru uzrálých demižónů

a úskoků, které se jim kdysi tak pěkně povedly.

Venku je chaos, trochu mží

a já vůbec nevím, kde mám rychle sehnat

mladého a navíc zdravého berana…

Doprovody, Hody, hody..

Políbím ženu,

pohladím děti

a natírám veřeje

alespoň svojí starou krví.

Druhý den ráno

stál malý zbytek mužů, kteří přežili

na malém náměstí pod Radnicí.

V roukou drželi svá krásně zmalovaná vejce Velké noci

a na rogalu přistával i s mravenečníkem Salvátor Dallí,

muži stáli tiše

a na přijetí neovíry byli dokonale připraveni:

trnové koruny odložili mezi Nebem a Zemí,

nic nezapomněli, čekali nejen na ženy,

toužili po myšlence

a stáli nazí…

Hody, doprovody a zase hody,

Jak komu a kdy se hodí