Malé holčičky s copánky mívají sny,
o princeznách ze zámku,
o princech na koních,
o bohatství, o lásce,
o šťastném dni.
Nemívám sny o kouzelných koncích.
Copánky mi ustřihli,
hodili mě do světa
a řekli - snaž se!
Dělej, co umíš, ať můžeš žít.
Vracet se do dětství už ani nechci.
Hádky mých rodiců, smutek a vztek.
Našla jsem na všechno ten správný lék.
Vypsat na papír to trauma z dětství.
A hrát si na život.
A hrát si na radost.
Malé holčičce ustřihli copánky
a nechali ji žít.
Teď píše o pocitech, které nechce mít
a žije ve světě, ve kterém nechce být.
Ta malá holčička s velikou mašlí,
co pro to nosila, aby ji našli.
|