|
Dojít až za hranici světelných paprsků, to bych si přála. Proletět hlubokým vesmírem po dráze z pavoučích nití, skrze černé díry prozkoumat tělo svých snů. Kdybych jen směla do této krajiny jedenkrát pohlédnout očima královny, jedinkrát bez víz do čtvrtého prostoru pozpátku nacouvat.
Klenba mé země fantazie by stála na třech sloupovích a z háčkovaných provázků by byla upletena síť, aby zachytila všechny smutné, teskné a nešťastné písně, aby má půda nezčernala pod tíhou zla. Mé slunce by napůl bylo rudé a z druhé půli by rostly zlaté copy. Po nich by vylezl každý, kdo by svou touhu chtěl naplnit. Dovolila bych.
V mé zemi ptáci budou něžně koncertovat za pomocí větru, jejich vzájemné melodie se propojí svazkem manželským. To všechno za slzu lásky padající do studánky. Chodila bych s hrníčkem a popíjela…
Darovaná země…
|
|
|