|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
The Dead Heart
Autor: MiD (Občasný) - publikováno 3.3.2006 (20:55:15)
|
|  |
Oba stáli opřeni u baru. Adam už měl hladinku a moc nechybělo k vrávoravému kroku ani Tomášovi. Velkou místností proudily desítky lidí sem a tam, někteří ven, jiní na záchod, další dovnitř. Oni dva tam stáli a pozorovali barmana, čepujícího drinky jeden za druhým. Panáky, piva, cigarety… celý sortiment legálních drog se mu míhal pod rukama. Byla sobota večer.
„Co ti je?“ zeptal se Tomáš.
Adam mlčel. Neříkal nic. Jen tam stál a jeho těžké skleněné oči hleděly upřeně do jednoho bodu.
„Dobře, skočím si na záchod, tak buď tady a čekej na Magdu,“ dodal a odešel.
Když se vrátil, spatřil Adamovu přítelkyni, jak spolu vedou podrážděný rozhovor. Neslyšel o čem. Přiblížil se a oba zmlkli.
„Hm…,“ zabručel Tom a podíval se na oba.
***
Všichni tři seděli opět u stolů. Před sebou tři půllitry piva, pár rozpitých panáků a vlhký červený ubrus stolu.
Adam sáhl do kapsy batohu. Vytahl malou kovovou krabičku – přepravku. Mrštnýma rukama ubalil jointa, olíznul a pro sebe se pousmál. Vstal od stolu, podíval se na Magdu a odešel někam ven.
„Proč se, kurva, hádáte?“ ptal se Tomáš.
„Nevím… Prostě Adam… Adam se se mnou nebaví. Nevím proč,“ řekla Magda a rozbrečela se. Alkohol dělal své – uvolňoval pocity.
Tomáš nechápal. Nechápal tuto situaci. Cítil se jako na jiné planetě. I na jeho mozek pomalu doléhalo několik piv, co do sebe mrsknul během večera a sem tam nějaká vodka nebo slivovice.
***
Tomáš se na Magdu díval upřeným pohledem. Často se mu o ní zdá. Ale snad jí to nikdy neřekl. Díval se na ni takovým divným výrazem, nechápavým, soucitným, radostným.
„Jdu za ním,“ probrala ho ze snění její hlas.
„Jo? Tak běž…“
***
Seděl u stolu sám. Přemýšlel. Snil a pil. Po půl hodině nekonečné ožralecké samoty vstal, napsal někomu sms a oblekl si svoji bundu.
Seběhl schody, otevřel dveře od hospody a podíval se na ty dva, jak se vzájemně omlouvají za svoje jednání. Nepochopitelné jednání bez jakékoliv příčiny. Adam dokuřoval svého dalšího jointa. Magda mu s tím pomáhala. Těm dvěma bylo zase fajn…
Tomáš se na ně podíval, zapnul si bundu po krk a vydal se směrem do černočerné tmy… Jeho nohy vedly jeho tělo k další hospodě. Srdce se mu opět trhalo na milion kusů. Tak jako každou sobotu večer…
|
|
|
