Nespoutáš okovy básníka

myslí ti uniká v bytí

k vzdáleným břehům

tvá panika

signál tím spíš nezachytí

k čemu ti tisíc slov bez jader

tělesný obal - nač je ti?

V rozkoši zajetí snů a her

předchůdců svých po staletí

chapadly smyslů svých spřádá síť

v niž tvoje úzkosti loví

bláhová uvěříš

chyť ho

chyť

pokoušej vábit jej slovy

nevidí … neslyší …

necítí? - kdo ví

nezměníš ducha řád

nespoutáš mysl

jedině milovat dává tu smysl