|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Největší omyl na světě je omyl ze sebe,
špatně si rozumět, mylně se vysvětlit,
něco si namlouvat, pak hlavou do nebe
narážet za chůze, nechtít to pochopit.
Špatný den a dlouhá noc a po ní kalné ráno.
Kdo mi to vysvětlí, do hlavy natluče,
že není to pravidlo, a nikde není psáno,
že láska nebolí, že nikdy neuteče.
A co je láska, to kdybych věděla, pane na nebi !
Snad to, co mi v hlavě zbylo,
že by ty zmatky, které se násobí ?
Rozum s tím zápolí, otázek neubylo.
Pochopit, že ráno není noc,
a že sen je velký lhář,
že nikdo nepřijde mi na pomoc,
že musím odložit už snář.
Možná to bylo, a možná nebylo, pohádky krásný stránek pár,
bez tvaru, bez barev, a stejně mělo to svý kouzlo,
a snad se mi to líbilo, i když chyběl tomu var,
a z duhy to nakonec do šedé sklouzlo.
|
|
|