rohoz (Občasný) - 8.3.2006 > Přečetl jsem si tři básně, Svítá na lásku, Životní čáry a omyly a tuto, která se mi ze všech tří zdá být nejlepší. Ale nemám chuť příliš kritizovat, poněvadž mimo jakýchsi formálních nedostatků je zřejmé, že k poezii máš vztah, že k ní spěješ a je jen otázkou času, kdy se tyto drobnosti vytříbí. Volíš obvyklá, ale nikoliv banální témata a řekl bych, že ti dobře, spíše lehce plynou od srdce, že se do nich vkládáš bez nadbytečných gest, byť ve formě se to vždy tak nezdá. Například zde v této básni naprosto bezvadná první sloka a dále i první polovina druhé sloky až po ta nešťastná stáda a kašpárka. Najednou jsi podlehla potřebě rýmu, což při jinak téměř volném verši je v závěru najednou příliš zřetelné a ještě si použila poněkud zaužívaných klišé, která sice vyjadřují obsah, ale opravdu jsou to nadužívané obrazy a ještě zvýrazněné rýmem. Ten rým se objevuje i dříve - stěn - vyvěcen, cest - vést, ale tam ho jaksi "zpřirozeňuje" odlišný rytmus a dá se snadno přijat.
Je mi sympatické, když potkávám někoho, kdo třeba maluje a ještě píše básně. Je to dobré sepětí.