|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
KÁVA- úvaha o kávě trochu jinak než by jste čekali Autor: jarkaj (Občasný) - publikováno 8.2.2006 (20:57:58)
|
| |
bytem se rozprostřela vůně ranní kávy, nos nasává a mozek začíná vnímat typickou vůni rozemletých kávových zrn, tělo ovšem zatím nereaguje na podnět, aby vstalo, ležím... uvolněná a zahlěděná do snu o předešlém večeru, náhle mě napadá: udála se nějaká změna, ''On'' zůstal a uvařil mi kávu! otevřela jsem oči... už všemi smysly vnímám jak horká voda, vlévaná do hrnku, spařuje rozemletou lákavou směs, a po celém bytě je cítit jemná nahořklá vůně s nasládlým podtextem vloženého cukru. pohnula jsem rukou... a dala si ji pod hlavu, po tváři mi přelétl úsměv, když jsem si představila,že budeme pít kávu společně, spolu a ze dvou hrnků. Milá představa, konečně nebude jen jeden osiřelý hrneček s kávovou sedlinou po dopití. celá jsem se posunula do sedu na posteli... trochu zmateně se rozhlížím kolem, a nemůžu uvěřit,že cítím co cítím, a čím dál víc se mi líbí ten pocit,že nejsem sama. vstávám... moje tělo touží po protažení, tak jako ospalá kočka protáhnu nejprve jednu ruku, a pak druhou, celé tělo vysunu šikmo nahoru a tak 5 sekund vytrvám, cítím nádherné uvolnění. odcházím... do kuchyně abych si vychutnala i ten pohled na právě uvařenou kávu, vidím jeho, jak se otáčí a usmívá se se slovy: ''Ranní káva, miláčku''.
|
|
|