|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Osud připravil mi cestu
Plnou pocitů, vzpomínek, radosti, myšlenek
Cestu smutku, nářků i mrtvých milenek
Cestu po níž jde se velmi těžce
Cestu osamělého půlnočního běžce
Nechci začínat rouhavou disputaci,
Ale osud má špatný smysl pro legraci
A až umřu, tak se mi bude smát
Jak tulák čas, co kradl mince z mého měšce
A vydláždil mi tuhle cestu osamělého půlnočního běžce
Stojím sám ve frontě mrtvých duší
Jejich stíny černé, ó jak jim to sluší
Oděn jsem v černý háv
Ještě včera byl jsem páv
Nesoucí se ruinami věčného města
Teď jediná je cesta
K zapomnění ? K lásce? Ke smutku?
|
|
|