|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Tak trochu deprese Autor: isengard () - publikováno 17.9.2001 (22:26:55)
|
| |
Včera ke mně přišel Osud,
mluvit se mnou prý si přál.
Co byla má velká chyba,
pozval jsem ho k sobě dál.
Poprosil o trochu vody,
pak si sedl do křesla.
Na náhody nehrajou si
ti od jeho řemesla.
Začal na mě pěkně z ostra,
ani se vody nenapil.
Vadilo mu skoro všechno,
čím jsem v životě byl.
Rozsudek vyřknul záhy poté:
"K meritu smrti půjdeš sám,
a věř mi, chlapče, tuhle řeč
už dlouho připravenou mám.
Svoje city neovládáš,
pořád jenom něco chceš.
Pereš je s Životem,
vyhrát nemůžeš."
Než sem stačil něco říci,
položil na stůl nabitou zbraň.
Zářivý symbol mojí smrti,
byl nakreslený krví naň.
"Tímhle stylem dál to nejde,
udělej s tím něco, teď!
Snaž se aspoň chvíli myslet,
čekám na tvou odpověď."
...
Tam, kde kdysi kvetly stromy,
je dneska už jenom poušť.
Osud řekl: "Skončeme to!"
potom klidně zmáčknul spoušť.
|
|
|