Dárek

Probudila jsem se asi v devět hodin. Kubík ve své kleci už neposedně posedával na bidýlku a kloval do zbytku sepie. Toho papouška mi dal přesně před rokem, k šestnáctinám, Tomáš. Je to Agapornis, prý jako Agapé - láska a ornis - pták. Říkají mu „pták lásky“. Tomáš tohle věděl když mi do dával, a já už v tu chvíli věděla, jaký dárek pro něho přichystám za rok já. Chtěla jsem aby se to stalo až po mých sedmnáctých narozeninách. A dnes je ten správný den. Budeme se milovat.

Na posteli jsem uviděla spoustu svých plyšáků a najednou mi došlo že je musím všechny schovat. Nastrkala jsem je snad všude. Tomáš už u mě mnohokrát byl a plyšáky viděl, ale na dnešní den mám připravné víno, svíčky, vonné tyčinky a nové krajkové prádlo. Mezi plyšáky se moje prádlo rozhodně nehodí.

Taťka moc dobře ví, že tu dnes Tomáš přespí. I když jsem mu to neřekla Vždy dokáže poznat co právě chci. Proto už od úterý přemlouvá mámu, aby hned po mé oslavě - sobotním obědě, odjeli na zbytek víkendu na chatu. Máma se ale poslední týden tváří tak, jako by chata bylo nějaké utrpení. Přitom tam jezdila tak ráda. Když byl brácha malý bývala s ním na chatě přes léto sama a taťka za ní jezdíval na víkend.

Těsně před obědem mě brácha zatáhl k sobě do pokoje. Měl pro mě dárek, co mi nechtěl ukázat před rodiči. Malého plyšového klokana s kapsou plnou kondomů. Brácha je o dva roky starší a vždycky jsme si rozuměli a nemáme před sebou jediné tajemství. Hned jak naši odjedou popadne kytaru a vyrazí z domu taky.

Bytem už voní moje milovaný jídlo. Tatínek balí věci na chatu a maminka vypadá u plotny nějak ustarně. „Že by se pohádali?“ napadlo mě. To se pak ale tváří většinou takhle oba.

Stejně jsem si vždy víc rozumněla s tatínkem. Vzpomínám, jak jsme spolu jezdili na lyže, dokonce se kvůlí mě před dvěma lety začal učit na snowboardu. Když jsem byla úplně malinká nahrabal sníh z celé zahrady na hromadu abych mohla vyzkoušet nově lyžičky s liškou na špičce.

Jsem ráda, že táta mámu na chatu dnes vytáhl.

Oběd proběhl stejně jako všechny roky předtím. Brácha mi dal nový rukavice. Od rodičů jsem dostala nový prkno a vázání. Určitě to vybíral táta. Je prostě úžasný. To prkno. A vlastně táta taky.

Celý den mi Tom posílal nedočkavé smsky.

Táta začal nosit věci do auta a mamka začala mýt nádobí. Byla jsem nervozní a těšila se, už na Tomáše. Dnes je ten den kdy se to stane. Měla jsem pocit, že se můj život změní, že nic už nebude jako dřív. Tolik jsem se chtěla cítit dospělejší.

Máma pro mě měla ještě jeden dárek. Dárek který bych raději nedostala, dárek, který nejde vrátit nebo odmítnout. „Terezo sedni si“ zavřela dveře a začala šeptat. Tušila jsem přednášku na téma sexuální výchovy a v duchu se musela smát. To je tak trapný.

„Terezko, musím ti něco říc.“ špitala máma

„Čekala jsem s tím na tvé sedmnácté narozeniny. Až budeš větší a budeš to chápat.“

Táta s bráchou dál nakládali do auta a já se modlila aby už to měli hotové.

„Co mi chceš říct mami?“ podívala jsem se na ní a viděla jak se jí mluvit nechce.

„Víš, Terezko, před sedmnácti lety jsem na chatě poznala jednoho muže a ...“

„Mami a dál?“

„Táta není tvůj táta. Ctěla jsem abys to věděla. Máš právo to vědět a ...“

Z kuchyně jsem utekla. Schovala jsem se do postele a bez jediného plyšáka se v ní cítila neuvěřitelně opuštěná. Nemám tátu, ani bráchu. I jindy upovídaný papoušek mlčel jako by nevěděl co říct.

Od té doby opravdu nic nebylo jako dřív, od bráchy mě dělí tohle veliké tajemství, tatínkovi se nedokážu ani po letech podívat do očí. Nikdy nepochopím, proč mi tenhle dárek máma musela dát. Asi už neunesla sama tu tíhu tajemství a tak ho polovinu shodila i na mě. To jsem si nezaloužila.

Když přišel večer Tomáš našel mě ubrečenou a nešťastnou. Místo vína mi uvařil čaj, našel poschovávané plyšáky, celou noc mě objímal a teprve k ránu nás přemohl spánek. Ty narozeniny mi měly změnit život ale takhle jsem to nechtěla.