|
|
|
Nehty a vousy Autor: Kajman (Občasný) - publikováno 7.9.2001 (08:05:35), v časopise 12.9.2001
|
| |
NEHTY A VOUSY
Včera byl můj šťastný den. Nebo alespoň úspěšný. Tak bych to řekl, ano. Jedno malé, aktuální vítězství, které nemůže kompenzovat jisté jiné neúspěchy mého bytí, leč nezanedbatelný pocit uspokojení ba hrdosti na sebe sama přineslo! Podařilo se mi, po mnohadenním přemlouvání, ostříhat si nehty. A to nejen na rukou, ale i na nohou. Jsem o píď civilizovanějším jedincem! Víte, možná kroutíte hlavou, očima, páteří, divíte se, klepete si na čelo, na spánek. Ale ono shýbat se z celé své tělesné výšky až k prstům na nohou, hledat neustále bůhví kde zašantročené nůžtičky na nehty, tu na ledničce, tu v šufleti, tu bůh ví kde, pak celé to své pohodlně usazené tělo zvednout a nastříhanou "kupičku" donésti do koše… Jste-li profesionálním kytaristou, případně šlechtíte-li si dlouhý „dráp“ na palci či malíčku, coby výraz nonkonformnosti, pak to je jiná, ale já musím tu tam zakročiti, seč by mi má partnerka spílala do lidoopů. Teď si mě mé děvče může znovu vážit v plném rozsahu, alespoň do doby, než povyroustou a to není na dlouho. Navíc jsem, podnikajíc tak náhle do hygieny, se i ledabyle oholil. Ledabyle nikoliv z lajdáctví – na vině byla krajní tupost žiletky v mém Machu 3... Technologie kosmická, ale od Vánoc přeci jen otupělá :o) Tolik jsem se, coby náctiletec s tvářičkou jak dětská prdýlka, těšil na dobu, kdy se ze mě stane pravý muž a počne mi rašit vous jako tatínkovi! (Chlap bez vousů není chlap, říkávala máma…) Dočkal jsem se dosti opožděně, abych záhy pochopil, že věru není o co stát a neustálá údržba téhle ozdoby je vyčerpávající. Vousáči mi dají za pravdu! Jak vidno, nejen výhrou v loterii živ je člověk, ách, jsem beznehtý (tedy alespoň co se „přesahujících“ partií nehtů týče), skoro oholený, skoro mladý, přiměřeně neštíhlý, takže proč nevyloudit na svém druhdy mladičkém obličeji něžný až požitkářsky životaznalý úsměv?!
|
|
|