za cenu dvou dostanete i jeden!
zvonek
doprdele..zrovna když otvírám láhev bujarého kvasu
jakoby všechny krásy světa..i ta má
- dobrý den
vzkřikl šepotavým hlasem mužík neurčitého vzrůstu
- jsem z řádu karteziánských souřadnic a chtěl bych vám nabídnout
takovou brožuru..
- brožovanou? - vstoupil jsem do futer jeho výřečnosti
čímž jsem způsobil již první ochvěv jeho zaručeně příznivé
seismologické předpovědi
- ..eee..co si myslíte o bohu? – pokračoval nevyveden až toliko z bídy
- ááách..já díky empírii popírám i darwina..natož pak boha –
pronesl jsem basem dosud nevídaným
- abych pravdu řekl, tak to slovo neznám – vykulil se mi na rohožce
- to je něco jako baroko – pokračoval jsem a myslel na vývrtku trpící v zátce
zátoka vína
tvé slzy destilací obráběné
zpil bych se do sytosti smutku
- ale už v baroku lidé věřili v boha – pokračoval mudrlant
stále jsem nechápal, proč bych měl věřit obrázkům
kde lvi se kamarádí s člověkem a pojídají trávu
jsem pohan a exbuddhista
miluju ženy
víno
pevně stojím nohami v oblacích
a nemám rád
když mi někdo sundavá modré brýle
umím plavat i vodoznak
a cvrnkám holuby z nosu po holkách
- no, já vám tady nechám brožuru – perleťově se mi snažil vlézt do vany
- mám tu pár daleko lepších nepřečteností
taktně jsem ho chtěl dovést a fine
začal se hrabat v tašce
igelitové
myslel jsem na jeho ženu
určitě nepije kafe s rumem
znovu jsem si vzpomněl na úpící korek
suché mi vlhlo
poločas se mi rozpadával
venku padal sníh
a bůh se mnou hrál o čas..
dejte mi na vás číslo
a já vám nikdy nezavolám
|