ráno pan Amor nešťastně vstával
jelikož večer své toulce vysadil na baldachýn vysoko
a vypadaly na něj když se natahoval k práci
vytrhal šípy z ramen zad a temene
v bájné naději sám si v zrcadle zářící
vydal se vraždit nelásku
jenže po zásahu jistá studentka studentovi v lesíku řekla:
už by nebylo rozumné si scházet
a on -- tu chybu bez deprese pochopil
v srážce u průjezdu si jiný klidně uvědomil
že číslo pojistky je zajímavější než její telefon
a ona -- raději už nebude řídit víc než výtah
mnozí se k sobě -- milým dnes -- zdvořile usmáli
a rozešli se bez hoře i bez vrhu slastí
to jen my dva zahořeli znovu – ranění už včera
|