|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
ztratíš pevný bod a nepohneš zemí…
pak vše poztrácíš
když necháš se jít.
už neposbírám
korálky
probarvené
leskem průšvihů,
zanechaných v barech
úlisných večírků.
odkud vybíhají
ovce omámené tak,
že odhazují kreditky
a své štěstí
/plné hysterie/a zoufalého pláče.
už neodklidím
z cesty zpět žádný
balvan.
který plačící
chlácholím u příkopu.
„milý balvane „
cesta do ráje
dávno zavřená
a mužství patří do
nevěstince.
/léčba bez hranic
a rizika/.
už nezchladím
pýchu
co Ti vlastně nepatří.
nejsi jí hodna,
a krutost co jí
s hloubkou výstřihu
zastaví snad jen čas.
nepohladím duši,
co se probouzí
když bosa přicházíš
pohladit si rány.
|
|
|