Jsem asi
tak trochu
váhavým
(jako vítr
na státní
hranici
čekající
až mu
proclí
děti)
Epizoda první:
chodím s rukama
přes oči
a všechna vykradená hnízda
si zrovna na tu mou
dělají zálusk
-k čemu děravá kapsa plná splněných přání?-
Epizoda druhá:
parkem, který přimhuřuje oči
když mu šlapám do tváře
průvod dětí hrajících si
na dospělé
a já jim rozumím
-v ruce držím zbytky toho svého-
Závěr:
ještě pochybnostem hlavy mást
neumím dost dobře
ani oprátka už nestačí
svoboda utekla studnou v nebi
dřív než jsem se vůbec zmohl-
-těm hercům už nevěřím – je to oboustranné-
|