Pár řádků Bondyho

za oknem odlupuje vítr růžím lístky

odtrhává stromům trny

a metá je okolo do středů

anonymních lidských chmur

Mezi řádky existence

čtu jen prázdný papír

v podzimu se naklání

poslední barvy růží

a snaží se urvat sobě a světu

ještě kus krásy

Spletenec červů slov

zralých jako šípky

se mi vžírá do hlavy

a mezi vjemy pár kousků Bondyho...