Ženitba / vyznání nejen Ortenovi /

Ivanko, Ivano…

Okroužkován,

ocejchován

/ na čele vypálené znamení Kaina /

učinil jsem

nejistě jistý krok

a vstoupil do neznámého známa.

Už jsem tu jednou byl.

/ Ty podvakrát /

a tak v srdci bezbranného šarlatána

nastal plusplusový zkrat…

Ivano, Ivanko

/ tys skvostná kurtizána /

já modročerný Abé

a zažíváme slastně i nahořklá

rána.

Vůně mandlí,

tak mnohoznačně nepopsána,

zůstává tak

navždy veřejná

a i tak,

má ženo,

navždy skvostně utajena.