„Co tu maj co dělat Arméni, já do Arménie taky nelezu,“

řekl I. M. Jirous, jehož neuronové přenosy uvádějí v nadšení Pavlu Šuranskou

čili: všechny dívky, jimiž Pavla Šuranská je

což přináší do mého spánku vědro radosti

nespím na posteli, ale na vzpomínkách

nespím v noci, spím ve svojí hlavě

(postel a noc jsou pro vás, kteří se dovedete zmocnit skutečnosti)

a zdá se mi:

jdu do obchodu, půjčuju si vaše těla a jdu jako mnohohlavá bestie mnohosměry vašich cest

přestože jsme s příbuznými spojeni sexuálními pouty, spousta mých noh se rozebíhá k útěku před nejrůznějšími nebezpečími

ujíždím v autobusech textů, které jsou zároveň hlídacími psy na cestě k nahé pravdě

tj. k sociálně nepřijatelné formulaci

čím víc dnů mimo nic, tím víc vrásek a proto i šminek

ale klam trvá jen, pokud se necháš vézt

kdo řídí, nemůže pít

ten musí ovládat sám sebe neboli stvořit uvnitř sebe někoho, kdo umí dobře poslouchat

a druhého, který umí dobře poroučet

zdá se, že si půjčuju vlastní tělo a jdu v něm do klubu deskových her Paluba

ošizená o specifickou výsadu selhání, kterou si podržují jenom těla mužská