Mohlo by se zdát, že naše Amálka se koupe stále. Je to pravda, protože v bříšku plave v plodové vodě, ale koupáním nyní myslím dobu, kdy se maminka koupe ve vaničce, myje si bříško šampónkem a povídá si s Amálkou.
Ta vždy hned rozpozná, že je ve vaně. Nevím jak je to možné, ale začne s pravidelností sobě vlastní kopat a převalovat se v bříšku a snaží se si ohřát své tělíčko o kůži na bříšku, která je obklopována teplou vodou.
Myslím že si musí připadat, že je v bříšku, které je v bříšku, nebo tak nějak. Dnes Amálka při spinkání po návratu z práce dělala u maminky v bříšku velké kotrmelce. Nebylo to nic bolestivého, jen bylo zajímavé pozorovat, jak se na bříšku vytvářejí boule a ty se čas od času pohybují a přesouvají z místa na místo.
Copak to asi je? Ptáme se navzájem a snažíme se hmatem posoudit, zda-li se právě opřela o bříško hlavička, nožička, nebo snad zadeček.
Dá se to dost těžko a pro nás jakožto prvorodiče a laiky je to téměř nemožné. Jediná cesta je povídat si s Amálkou, která nebude-li zrovna spinkat nám ráda odpoví na naše otázky.
Ale zpátky ke koupání. Aby maminka Amálce co nejvíce zpříjemnila pobyt ve vaně, a zároveň si alespoň trochu ulevila svým namáhaným zádům, přetáčí se opatrně na bříško. A tak opřena o lokty hajá a relaxuje.
Je to strašně krásný pohled na krásnou ženu, která v elementu vody a čistoty nese v bříšku nový život. Život človíčka, kterým je holčička jménem Amálka. Miluji Vás, šeptám tiše a myji zádíčka tekutým mýdlem a cítím, jak pod mýma rukama pulsuje celý vesmír.
|