Je jasný, že když oblékneš svůj kabát
a klíč v zámku zarachotí
sám sebe se nejspíš začnu ptát
kam jdeš a proč sama
Je jasný, že když přilétneš mi z rána
košík s vínem na předloktí
budu u okna s cigaretou stát
vždyť nejsi přece vdaná
Mám hřebíky v zátylku
a oči plný soli
mám tykadla motýlků
a chuť křičet, že to bolí
Svý mantry si odříkám
a nevím, co mě čeká
i přestože dávno vím,
že čas je
jako řeka
jako řeka
Je jasný, že když obuješ své nové boty
a sváteční parfém zavoní
sama sebe se nejspíš začnu ptát
kam jdeš a proč jen sám
Je jasný, že když nevrátíš se do soboty
a lehnout vedle mě si dovolíš
nebudu mít nejspíš chuť se smát
dobrá mysli, pomož nám
Mám hřebíky v zátylku
a oči plný soli
mám tykadla motýlků
a chuť křičet,že to bolí
Svý mantry si odříkám
a nevím, co mě čeká
i přestože dávno vím,
že čas je
jako řeka jako řeka
|