naprázdno

je prázdno na ulici
jen dlouhá světla aut 

mi sem tam propadnou 

do oken

třesu se jak přecházejí

po pokoji

chvíli je vše tak skutečné-

měkké obrysy dek

se rozestlaly 

do naléhavých bdění

kde jsme si souběžní

se svými stíny-

ale stěží jsou něčím víc

než tušením návratu - -

            jsou v nich řady

                              dnů

          jež nemají konce