Temná noc jak čerň z Balakomu
Vlaky, co vykolejí trasou domů
Cestujem tolik sami vesmírným konvojem
Ostrožná dá nám nocleh, přespal tam Beethowen
Co rodí se uvnitř, co počato je nad Opavou?
Transfery nesou vzruchy, burácejí hlavou
Než orchestr spustí hudbu klonovanou nebem
Atomy olova pohltí zvuk můj všechen
V záchvatu šílenství, v mukách lidství
Povstává sonáta, zrozená na bojišti
Sám v tichu alejí bitvě beze zbraní
Na kordy zápasí život a umírání
Hlasy se linou z ústy mediček fakultní nemocnice
Flirtují s rakovinou, Gogh kreslí Slunečnice
A mé rána jsou nejasná a zítřky bez obrysu
A stěží přečíst lék z tohoto recepisu
Na minci čokolády z linky Opavie
Je závoj svatební utkán z alobalu
Ostrojský učeň rozechvěn z onanie
Sní o spojařce z intru a na lásku si hraje
Pane dejte mi vaši bílou hůl lehce duralovou
Neznám role, kdo že je tu slepý?
V pivce u Nakladní mám svůj stůl s modří lagunovou
Jenom vědět jak se dají slepit střepy
Možná jen chodím furt dokola
Cizinec jezdící stále kolem opavského kruhu
Jako kyselina chutná tahle Kofola
Jak věznice na Krnovské, když tě šoupnou do brlohu
Slyším lesbien show z ženské basy na Olomoucké ulici
Nerudovskou touhu z klece mříží vyjít ke hvězdám
Osudovou znít nad mou manželskou ložnicí
Soud promine trest, konečně budu sám.
|