|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Kotor:
bloumal jsem ulicemi
pomalu se vypařoval
na tvář mi dýchal
horký dech kamenů
rudá vlajka vlála
nad pevností
hradby promlouvaly
šeptem
myslel jsem, že chápu
tehdy jsem věděl
tam někde čeká
má vlnitý vlasy
v ruce hák
a v druhý křišťál
kdo se ptá?
letí napříč světy
je mnou
z výšky jsou všichni tak nepatrní
i rozšklebená jizva
zalitá modrou, horkou, slanou krví
co prýští a teče
teče a prýští
bezustání
ztrácím vědomí
pokřivené ulice
-jsou jako zrcadlové bludiště-
na mě křičí svoje rady
nemám sílu vzdorovat
proto poslouchám
po
slou
chám
|
|
|