|
|
 |
O jednom večeru,už ani nevím kde. Autor: Kapitan (Občasný) - publikováno 30.6.2001 (21:18:28), v časopise 9.7.2001
|
|  |
Na poslední zastávce
samota krůčky Tichošlápka
vstoupila do snů,do nadějí
a svůj příběh předla
jak kočka úlisná,zrozená z polosna
veškerého žití.
Obloha byla
a na ní hvězdokupy,
pod tím vším krajina,
v ní lidé spící
a já čekal na na první létavici,
na jediné přání,které mohl bych si přát.
Zvonila rosa,
o stromy
o kamení,
mluvila o tom co je
a náhle není,
zachytit všek nešlo vůbec nic.
Od někud psi žalovali na měsíc.
A tu pojednou dolehlo ke mně volání........
Ejhle Člověk!!!!!!
|
|
|